Nechápete proč, ale najednou se vám začínají tvořit otoky kolem kotníků, nemůžete popadnout dech ani při malé námaze, jste unavení a bez energie. Přemýšlíte o dietě, cvičení, ale vážné zdravotní problémy vám ani nepřijdou na mysl.

Češi si v souvislosti se srdečním selháním nejčastěji vybaví infarkt, arytmii, anginu pectoris. Srdeční selhání jim nic neříká, a přitom s ním žije v ČR přes 200 tisíc pacientů. A ještě velké množství těch, kteří o svém onemocnění nevědí. „V tomto případě je nejdůležitější včasná diagnostika, která prodlouží život pacienta o mnoho let,“ říká MUDr. Radek Pudil z 1. interní kardioangiologické kliniky FN a LF Hradec Králové.

Čeho byste si měli všímat především?

Srdeční selhání je definováno jako stav, při kterém srdce není schopné přečerpat krev k jednotlivým orgánům podle jejich potřeb. Mezi nečastější příznaky srdečního selhání patří dušnost, únavnost a známky zadržování vody v těle, tedy otoky. Dušnost se zpočátku může projevovat pouze při větší fyzické zátěži a nemocný si často neuvědomí, že něco není v pořádku a může to přičítat své nižší kondici. Jindy se to projeví nástupem suchého kašle při námaze. Později se dušnost může objevit i v klidu, vcelku typickým projevem srdečního selhání je stav, kdy nemocný pociťuje dušnost vleže, musí se posazovat a často si všimne, že se mu lépe spí s více polštáři pod hlavou. Dalším příznakem je zvýšená únavnost, pacient musí častěji odpočívat. Při zadržování vody v těle pacient pozoruje otoky kolem kotníků, které mohou postupovat výše.

Jak může lékař srdečné selhání diagnostikovat?

„Lékař zpravidla provede fyzikální vyšetření. V diagnostickém algoritmu je namístě elektrokardiogram, vyšetření krve (stanovení natriuretických peptidů), echokardiografie, rentgenové metody a řada dalších vyšetření,“ vysvětluje profesor MUDr. Radek Pudil z 1. interní kardioangiologické kliniky FN a LF Hradec Králové. „Vyšetření krve má nezastupitelnou úlohu v ordinaci praktického lékaře, kam pacient často přichází s nevyhraněnými příznaky, které mohou být způsobeny řadou jiných onemocnění, například plicních. Hladina natriuretických peptidů vyloučí nebo potvrdí srdeční selhání a nasměruje k dalšímu vyšetření.“

Naše srdce se umí bránit

V případě přetížení srdce nebo v případě selhání začíná srdce ve zvýšené míře vytvářet obranné látky – natriuretické peptidy (BNP a NT-proBNP). Bylo vypozorováno, že čím vážnější je srdeční selhání, tím více tělo vytváří tyto látky. Existuje zde do určité míry přímá úměra. Právě těchto skutečností se využívá v diagnostice srdečního selhání. „Lékaři mají v ruce nástroj, kterým mohou velmi přesně srdeční selhání potvrdit, nebo vyloučit. Proto by lidé v případě problémů neměli návštěvu lékaře oddalovat, včasná diagnostika má zásadní význam,“ upozorňuje MUDr. Radek Pudil.

Ke snížené výkonnosti kardiovaskulárního systému vede mimo jiné nezdravý životní styl a nedostatečná fyzická aktivita. A mnohdy také přehlížení aktuálního zdravotního stavu. Blíží se období chřipek a nejrůznějších viróz. Snažte se každou nákazu opravdu poctivě vyležet, protože přechozená nemoc může mít na vaše srdce negativní vliv. Choďte pravidelně na preventivní prohlídky, abyste včas zachytili například počínající diabetes nebo zvýšenou hladinu tuků v krvi, které provázejí vyšší riziko vzniku srdečního selhání. Zdraví máte ve svých rukou.

Další informace o srdečním selhání na www.laboratornitesty.cz