Imunita a prevence
Vlivem vína na srdce a cévy se zabývala již celá řada vědců a lékařů. Kardiologové z olomoucké Fakultní nemocnice nyní podrobně zkoumají, jak červené, ale i bílé víno, ovlivňuje škodlivý cholesterol. Zahájili proto studii, ve které pravidelně a pod dohledem lékařů užívá víno 160 testovaných osob. Výzkum vlivu vína na cholesterol je nyní teprve v polovině, ale již dnes zde pro vás přinášíme jeho dosavadní exklusivní výsledky. Zbystřit by měly především ženy!
Víno a cévy – historicky ověřená prospěšnost!
Podle dávné zkušenosti našich předků, i bez složitých laboratoří, bylo zjištěno, že víno prospívá našim cévám. Jenže na cholesterol zabírá jen některé víno a nezabírá u každého a už vůbec ne v přehnaném množství. Ve studii nazvané In Vino Veritas, se olomoučtí lékaři snaží zjistit pravdu o podrobných účincích červeného i bílého vína na lidský organismus. O dobrovolníky na tomto výzkumu nebyla pochopitelně nouze. Každého zájemce však čekaly vstupní testy a ne každý se tak mohl zapojit. U testovaných osob jde nejen o jejich cholesterol, ale jde o jejich celkové zdraví. Součástí vstupních testů proto byly i jaterní testy, testy na správnou funkci ledvin, aby bylo jasné, jestli testovaný jedinec nemá nějaké kontraindikace s budoucím užíváním vína jako léku. Existuje určité evropské skóre pro riziko kardiovaskulárních nemocí, když testovaný jedinec naplní toto riziko v úrovni nízké až střední a jeho zdravotní stav ještě nevyžaduje konzervativní léčbu na snížení krevních lipidů (cholesterolů), tak pak je takový jedinec doporučen, jako vhodný kandidát na účast ve vědecké studii In Vino Veritas. Účastníky studie tedy nejsou žádní zcela zdraví lidé, dalo by se laicky říci, že jsou již trochu načatí.
Průběh testu účinků vína snížení hladiny cholesterolu
Testovaný jedinec musí v rámci výzkumné studie přiměřeně dodržovat zdravý životní styl a doporučený pohybový režim a především musí vypít přesně stanovené množství bílého či červeného vína. Do svého deníku si testovaný účastník zapisuje i jiné druhy alkoholu, které během zkoumané doby ještě vypil. K těmto záznamům se přihlédne při vyhodnocování účinků vína na snížení hladiny cholesterolu. Životní návyky testovaných jedinců se zdravému životnímu stylu přizpůsobí jen lehce, aby výsledky testů mohly bít více ovlivněny právě samotnou konzumací vína. Testovaný jedinec dostává od Fakultní nemocnice víno zdarma v objemu 12 lahví na měsíc, což jsou necelé 3 deci vína na den, které během dne musí užít. Přesně je množství užívaného vína stanoveno pro testované ženy v množství 2 deci 5 krát týdně a pro testované muže jsou to 3 deci 5 krát týdně. Celkem se v rámci tohoto výzkumu všemi testovanými zkonzumuje přibližně 23 tisíc lahví vína. Cílem výzkumu je sledování vlivu užívání pravidelných malých dávek vína na snížení hladiny cholesterolu. Zkoumá se zároveň i vliv užívání vína na snížení i jiných zánětlivých markerů (ukazatelů) například lymfocyty. Ale které víno je na cholesterol účinnější, červené nebo bílé? Volba mezi barvou vína je provedena zcela náhodně a účastníkům výzkumu je víno rozděleno náhodným výběrem – losováním. Podle vylosování barvy vína je pak po celou dobu výzkumu těmto testovaným podáváno stejně barevné víno. Otázka, které z vín je na cholesterol účinnější, zůstává zatím nezodpovězena a bude nepochybně jedním ze zajímavých výsledků v závěru tohoto výzkumu. Do výzkumu jsou zařazena dvě různá vína, která mají různý objem resveratrolu. Resveratrol je polyfenol, který se v těle chová jako silný přírodní antioxidant. Resveratrol je obsažený právě ve víně a vinných hroznech, a některé rostliny ho přirozeně produkují na svou ochranu. Například arašídy, nebo chcete-li bůráky, mají v sobě hodně resveratrolu. Červené víno obsahuje resveratrol o 30% více než víno bílé.Výzkum má objasnit, zdali na pokles cholesterolu v krvi má větší vliv právě jen resveratrol a nebo alkoholické víno jako celek.
Předběžné výsledky výzkumu účinků vína na cholesterol
Správná hladina cholesterolu u zdravého člověka by měla být okolo 5,0 mmol/l. Při vyšších hladinách hrozí ateroskleróza, tedy usazování cholesterolu v cévách, což pak vrcholí jejich ucpáním a to může končit i infarktem. Vědci věří, že pitím vína se dá cholesterol snížit. Po prvním měsíci výzkumu byli testovaní podrobeni podrobné kontrole, podobné té vstupní, která ukázala podstatné snížení hladiny cholesterolu oproti vstupním hodnotám a to zejména u žen. U žen totiž konzumace malých a pravidelných dávek vína dokázala po prvním měsíci snížit jejich cholesterol až o 1 mmol/l. Po půl roce trvání výzkumu bylo na řadě další vyšetření testovaných, které u žen potvrdilo ustálení snížení hladiny cholesterolu o 1 mmol/l, takže delším užíváním vína již u nich nedochází k dalším poklesům hladiny cholesterolu, ale k udržení snížené hladiny, kterou testované ženy dosáhly již po prvním měsíci. Z těchto výsledků se dá předběžně tedy říci, že u žen, které pijí pravidelně v malých dávkách moravské bílé nebo červené víno, dochází ke snížení parametrů jejich lipidového spektra. To znamená, že mají i snížené riziko úmrtní na kardiovaskulární choroby. Takže takovým ženám víno dokáže prodloužit život a zvýšit jejich vitalitu.
Vliv vína na cholesterol
Tyto předběžné výsledky testu účinků vína na snížení hladiny cholesterolu jsou potvrzeny i z praxe, například u Francouzů, kteří pijí víno pravidelně a také mají menší úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Dozajista k tomuto národovému nepoměru v hodnocení úmrtnosti na kardiovaskulární choroby je i fakt, že Češi mají jinou genetickou výbavu než Francouzi, která jim více předurčuje kardiovaskulární komplikace, ale také i fakt, že se český národ málo hýbe. Zařazení zdravého a hlavně pravidelného pohybu do svých životních stylů by nám, Čechům, určitě velice pomohlo výskyt kardiovaskulárních chorob snížit a jak se nyní ukazuje, tak za podpory našeho moravského vína to půjde ještě jednodušeji.
Závěrem lze tedy říci, chci-li snížit své riziko úmrtí na kardiovaskulární chorobu, tak se musím hýbat a po návratu k tomu vypít přiměřené množství oblíbeného vína a nejlépe s někým přijemným. To je dnes nejlepší prevence před vznikem kardiovaskulárních chorob.